Historie Kostela

Ze starého inventáře kostela se zachovaly 2 dřevěné barokní sochy sv. Fabiána a sv. Šebastiána.Ve věžičce kostela jsou dva zvony 80 a 40 kg, které ulil zvonař Karel Paul v České Lípě v roce 1848. V kostele jsou ještě 2 menší zvony 30 a 25 kg z roku 1870 (nevím, jestli nebyly některé rekvírovány za války).

Co ukrývá kopule věže kostela…

Co ukrývá kopule věže kostela…
(Část dokumentu vloženého do kopule 6. listopadu 2006)
Tento kostel sv. Vavřince v Mukařově byl vystavěn v 1. polovině 14. století. Kostel stavěli cisterciáni, loď byla snad dřevěná, kamenné presbyterium pětibokého závěru o mocných žebrách a konzolích figurálně tesaných vzniklo za květu gotiky, tedy ještě pod panstvím klášterním. Obvod obročí rovnal se nynějšímu. Po požáru v r. 1866 byla loď, nesoucí už barokní rysy, obnovena a postavena na místní původní lodi dřevěné. Rozměry lodi byly zachovány – 17 m dlouhá a 7,4 m široká. Presbyteriář nebyl ohněm poškozen.

Ve 14. století farnost obsahovala mimo Mukařov i Borovici, Neveklovice a Vicmanov. Farář mukařovský platil 9 grošů papežského desátku, náležely tudíž jeho příjmy k prostředním. První farář objevuje se Petr, po něm r. 1363 5. prosince potvrzen Matěj z Vožice. Když umřel, podal sem opat 20. 2. 1364 Jana z Měnína, jenž 3. listopadu 1377 měnil s Hánkem. Pak zápisů se nedostává, až k r. 1406, kdy zesnul farář Tomáš, a 20. prosince následuje Všech z Měnína. Ten odešel 25. února 1408, i uveden do Mukařova Jan z Nedneboha, jež však téhož léta ustoupil Martinovi. Po Martinovi, jejž do roka skonal, ujal se 22. září 1409 Jan Rádlo. Trval zde do r. 1413, kdy 5. ledna směnil s Čeňkem z Křivsoudova, ale Čeněk snad ani do Mukařova nepřišel, neboť dne 27. ledna smluvil se a ustoupil Matějovi z Bosně. 5. ledna 1416 učinil místo Mikulášovi. Od 15. věku sloužil v mukařovským kostele kněz bakovský.

Kolem r. 1406 patřila farnost Mukařov mezi 14 far patřících k proboštství v Jablonném, v Jezovém a ve Žlebích. V r. 1412 byla dále jednou z 22 farností, patřící pod rybitevskou, zpravidla hradišťskou, někdy: v Hradišti, jinak v Rybitví.

Budova fary jižně od kostela je přízemní, roubená, s valbovou střechou, z 2. poloviny 18. století.

Obce spadající pod mukařovskou farnost Mukařov a Vicmanov pravděpodobně se považují za pozdní, tedy založené po 12. století mnichy hradišťskými. Jejich názvy pravděpodobně vznikly z jmen zakladatelů osad (Veisman – Mukorzov). Borovice vznikly na mýtech bývalých lesů, z něhož převzaly i jména. První písemná zmínka o obci Mukařov je z roku 1352. V blízkosti osady Mukařov je zmiňovaná obec Vízkov (Wyskov), která však zanikla. Až v r. 1635 se uvádí les „na Vízkově“. Na území farnosti se pěstovalo obilí, proso, mák, ale i chmel a víno. V r. 1493 spadaly tyto obce pod biskupa Augustina na Hradišti. V r. 1530 patřily obce Mukařov a Vicmanov pod Jana z Vartmberka, pouze Borovice zůstaly Zdislavu Zvířetickému, synu Haška z Vartmberka. 4. května 1556 Mukařov a Vicmanov patří pod Jiřího z Labouně. V roce 1560 mu byly propůjčeny i Borovice na čas života. V r. 1612 patří všechny 3 obce pod Václava Budovce z Budova.

Historické údaje jsou čerpány z Dějinných pamětí okresu mnichovohradiš­ťského, složil Dr. J. V. Šimák (Mnichovo Hradiště, 1917)

Od 17. až do 18. století nebyly nalezeny žádné dokumenty o místním kostele a přilehlých osadách. Čerpáno z knihy ČECHY díl XII. SEVERNÍ ČECHY. Opět J.V. Šimák za podpory A. Jiráska se zmiňuje pochvalně o kněžišti prostém, ale ušlechtilé vzácného díla kamenického. Hlavní oltář byl darován r. 1816 z Mnichova Hradiště…

Sestavil 6. listopadu 2006 Josef Eichler za pomoci Rudolfa Hradeckého,
Čestmíra Biskupa, Petra Biskupa a Marcely Jindříškové.
Vše zapsala vlastní rukou Miloslava Eichlerová.