•  

Historie kostela



Ze starého inventáře kostela se zachovaly 2 dřevěné barokní sochy sv. Fabiána a sv. Šebastiána.Ve věžičce kostela jsou dva zvony 80 a 40 kg, které ulil zvonař Karel Paul v České Lípě v roce 1848. V kostele jsou ještě 2 menší zvony 30 a 25 kg z roku 1870 (nevím, jestli nebyly některé rek­vírovány za války).

Co ukrývá kopule věže kostela…

(Část dokumentu vloženého do kopule 6. listopadu 2006)

Tento kostel sv. Vavřince v Mukařově byl vystavěn v 1­. polovině 14. století. Kostel stavěli cisterciáni, loď byla snad dřevěná, kamenné presbyterium pětibokého závěru o mocných žebrách a konzolích figurálně tesaných vzniklo za květu gotiky, tedy ještě pod panstvím klášterním. Obvod obročí rovnal se nynějšímu. Po požáru v r. 1866 byla loď, nesoucí už barokní rysy, obnovena a postavena na místní původní lodi dřevěné. Rozměry lodi byly zachovány – 17 m dlouhá a 7,4 m široká. Presbyteriář nebyl ohněm poškozen.

Ve 14. století farnost obsahovala mimo Mukařov i Borovici, Neveklovice a Vicmanov. Farář mukařovský platil 9 grošů papežského desátku, náležely tudíž jeho příjmy k prostředním. První farář objevuje se Petr, po něm r. 1363 5. prosince potvrzen Matěj z Vožice. Když umřel, podal sem opat 20. 2. 1364 Jana z Měnína, jenž 3. listopadu 1377 měnil s Hánkem. Pak zápisů se nedostává, až k r. 1406, kdy zesnul farář Tomáš, a 20. prosince následuje Všech z Měnína. Ten odešel 25. února 1408, i uveden do Mukařova Jan z Nedneboha, jež však téhož léta ustoupil Martinovi. Po Martinovi, jejž do roka skonal, ujal se 22. září 1409 Jan Rádlo. Trval zde do r. 1413, kdy 5. ledna směnil s Čeňkem z Křivsoudova, ale Čeněk snad ani do Mukařova nepřišel, neboť dne 27. ledna smluvil se a ustoupil Matějovi z Bosně. 5. ledna 1416 učinil místo Mikulášovi. Od 15. věku sloužil v mukařovským kostele kněz bakovský.

Kolem r. 1406 patřila farnost Mukařov mezi 14 far patřících k proboštství v Jablonném, v Jezovém a ve Žlebích. V r. 1412 byla dále jednou z 22 farností, patřící pod rybitevskou, zpravidla hradišťskou, někdy: v Hradišti, jinak v Rybitví.

Budova fary jižně od kostela je přízemní, roubená, s valbovou střechou, z 2. poloviny 18. století.

Obce spadající pod mukařovskou farnost Mukařov a Vicmanov pravděpodobně se považují za pozdní, tedy založené po 12. století mnichy hradišťskými. Jejich názvy pravděpodobně vznikly z jmen zakladatelů osad (Veisman – Mukorzov). Borovice vznikly na mýtech bývalých lesů, z něhož převzaly i jména. První písemná zmínka o obci Mukařov je z roku 1352. V blízkosti osady Mukařov je zmiňovaná obec Vízkov (Wyskov), která však zanikla. Až v r. 1635 se uvádí les „na Vízkově“. Na území farnosti se pěstovalo obilí, proso, mák, ale i chmel a víno. V r. 1493 spadaly tyto obce pod biskupa Augustina na Hradišti. V r. 1530 patřily obce Mukařov a Vicmanov pod Jana z Vartmberka, pouze Borovice zůstaly Zdislavu Zvířetickému, synu Haška z Vartmberka. 4. května 1556 Mukařov a Vicmanov patří pod Jiřího z Labouně. V roce 1560 mu byly propůjčeny i Borovice na čas života. V r. 1612 patří všechny 3 obce pod Václava Budovce z Budova.

Historické údaje jsou čerpány z Dějinných pamětí okresu mnichovohradiš­ťského, složil Dr. J. V. Šimák (Mnichovo Hradiště, 1917)

Od 17. až do 18. století nebyly nalezeny žádné dokumenty o místním kostele a přilehlých osadách. Čerpáno z knihy ČECHY díl XII. SEVERNÍ ČECHY. Opět J.V. Šimák za podpory A. Jiráska se zmiňuje pochvalně o kněžišti prostém, ale ušlechtilé vzácného díla kamenického. Hlavní oltář byl darován r. 1816 z Mnichova Hradiště… 

Sestavil 6. listopadu 2006 Josef Eichler za pomoci Rudolfa Hradeckého,
Čestmíra Biskupa, Petra Biskupa a Marcely Jindříškové. 
Vše zapsala vlastní rukou Miloslava Eichlerová. 

  Prosím čekejte...